Na kávičku#4 - Vánoce u B.

23. prosince 2016 v 12:07 | B. |  Na kávičku


Do Vánoc zbývá ještě pár dní, ale jelikož venku nádherně chumelí a já jsem nemocná, je rozhodnuto napsat tento článek, který chci vydat den před Vánoci, tudíž jestli toto čtete, znamená to, že již zítra nás čeká Štedrý den :).
Tenhle článek bude pro ty, kteří rádi čtou a pro ty, které zajímá, jak svátky probíhají u někoho jiného.



Prosinec - pro mě nejoblíbenější měsíc v roce. Hodně lidí, které znám, tohle období nemají rádi, protože zahrnuje nakupování dárků, pečení cukroví a celkově je pro ně tato atmosféra trochu chaotická. Já to mám upřímně zcela naopak, dokonce i nakupování dárků si velmi užívám a vždy se těším, až budu moct daný dáreček předat. Pravdou je, že mám většinou nakoupeno už v listopadu a sem tam nějaké dárky nakupuji, zkrátka si užívám i atmosféru v obchodních domech a výzdobičky. Teď chci tento měsíc tak nějak trochu více rozebrat :).

4. prosinec - Barbora
Pro někoho den jako každý jiný. Když jsem však byla malá, rodiče mi říkali, že Barbora je ošklivá zlá baba, která chodí večer po domech a rozdává zlobivým dětem uhlí a brambory, hodným zanechává balíčky. Asi do mých pěti let se nikdy nic nestalo, kromě strašení rodičů těmito slovy. Většinou jsme dostali od rodičů balíček se sladkostmi, někdy balíčky schovali k nám do pokoje. Jednoho večera však na mě nachystali boudu. Nevím, zda-li to bylo proto, že jsem v tu dobu hodně zlobila. Mamka v ten večer oznámila, že jede na nákup a že má divný pocit, že přijde Barbora. Samozřejmě jsem to nebrala vážně, ale malinko jsem se bála. Byl důvod. Mamka se někde převlékla za Barboru a já byla tak vystrašená, že jsem se pokoušela schovat pod deku v obýváku (hrozně nenápadná). Vůbec si už nepamatuji, jak setkání probíhalo, ale mamku jsem nepoznala. Od té doby jsem se bála každý rok chodit sama večer po domě s pocitem, že na mě někde Barbora číhá :D.

5. prosinec - Mikuláš a čert
Aby toho traumatu pro můj život nebylo málo, každý rok nás navštěvoval Mikuláš s čerty. Pamatuji si, že jsem každý rok neskutečně hystericky brečela. K nám totiž chodili čerti, kterých bych se byla schopná bát doteď. Když se na to dívám zpět, musím jim zatleskat, protože masky měli opravdu úžasné a ještě k tomu měřili tak dva metry :D. Pokaždé jsme jim s bratrem samozřejmě museli něco hezkého zazpívat. Doteď rodičům tyhle čerty s Mikulášem docela vyčítám, protože pro mě jako dítě tihle čerti byli příliš realističtí, nikoliv pohádkoví, jako bych si představovala. Měla jsem vždy opravdu hrozný strach a bála sem se vždy ještě pár dní potom.
Jen pro zajímavost - v té době jsme měli kocoura Mikeše. Mikeš se nikdy ničeho nebál, byl to pohodář. Čeho se ale opravdu strašně moc bál, byl příchod právě onoho Mikuláše s čertem. Vždy s hrůzou utekl. Asi ve třinácti letech těsně před tím, než Míkeš zemřel, jsem si pouštěla rodinná videa, kde byl natočen právě čert s Mikulášem. Mikeš, i když to bylo jenom ve videu, okamžitě se strachem utekl. Doteď vlastně nevím, proč. Mikuláš nosil obrovský zvon, takže je možné, že se bál právě tohoto, ale bylo to opravdu zajímavé. Mamka mi to jako malé vysvětlovala tak, že Mikeš je vlastně čert v kočičí podobě a nechce se vrátit do pekla :D.


• Omlouvám se za kvalitu, ale nejde mi scaner, tak to fotím přes mobil a konkrétně toto je stopnuté video. Nevím jak vy, ale mně prostě přijdou příliš realističtí :D •
• Můj výraz asi mluví za vše :D. Hysterie každý rok na denním pořádku •
• Náš Mikeš, který se ničeho nikdy nebál, kromě příchodu čertů s Mikulášem. Podle mamky byl sám čert :D •


17. - 23. prosinec - Balení dárků
V tento čas většinou balím dárky. Moje mamka balení dárků například opravdu nenávidí. Já jsem ale asi vážně šílená a musím opět říct, že si balení dárečků užívám, i když je nebalím nijak precizně. Vždy si k tomu v pokoji pustím nějaký vánoční film, většinou je to nějaká hezká stará česká pohádka, ale poslední dva roky jsem si pouštěla Polární expres, což je asi jeden z mála vánočních filmů ze zahraničí, který mám ráda.
Už od malička vstávám 23.12. a 24.12. kolem 4,00 ráno, abych si Vánoce pořádně užila. Od rána koukám na pohádky. Co se týče pohádek, zbožňuji pouze české a hlavně staré pohádky, jako jsou Hrátky s čertem, Princezna se zlatou hvězdou na čele, Byl jednou jeden král atd. Novodobé pohádky nemám opravdu ráda, přijde mi, že kromě Anděl páně žádné hezké novější nejsou. To je ale jen můj názor.
Posledních několik let na Vánoce vůbec nebyl sníh a sníh podle mého k vánoční atmosféře neodmyslitelně patří, takže mi to bylo hodně líto. Když jsem byla malá, sněhu bylo opravdu dost, takže doufám, že letos sníh bude a zatím to vypadá (musím zaklepat), že sníh opravdu vydrží :).
Večer tedy pečeme Vánočku a já přebírám jáhly, aby nebyly v jahelné kaši žádné tvrdí kousky.



• Má maličkost na Štědrý den a můj oběd - pamatujete na Bistro polévky v kelímku?♥ :D •

24. prosinec - Štedrý den
Nejkrásnější den v roce, né kvůli dárkům, ale kvůli atmosféře. Začneme tím, když jsem byla malá.
Tak tedy - když jsem byla malá, chodila jsem společně s bratrem přespat 23.12. večer k babičce. Důvod byl ten, že rodiče chtěli balit dárky a nazdobit stromeček jako takové překvapení, že ho přinesl Ježíšek.
Celou noc jsem samozřejmě nemohla spát a nemohla jsem se dočkat, až si pro mě rodiče cca na oběd přijedou. Když si mě rodiče s bráchou vyzvedli, nejelo se rovnou domů, ale jelo se na menší projížďku, kterou dodržujeme doteď. Jezdilo se do okolitých vesnic užívat si zimy, podívat se, jakou kdo má výzdobu a hlavně proto, aby měl Ježíšek klid připravit doma stromeček, abychom ho nevyplašili (říkali rodiče).
Když jsme přijížděli domů, rodiče připravili menší překvapeníčko už od příjezdu k bráně. Mamka každý rok rozházela po zahradě rozbité vánoční ozdoby, jako důkaz, že tudy asi Ježíšek už prošel :D. Další věc, na kterou jsem doteď nepřišla a asi nepřijdu, byla na půdě. Když se přicházelo k domu, někdo nebo něco (?) hodilo na zem z půdy další ozdoby. Mamka s tátou mi doteď tvrdí, že se mi to zdálo, ale i bratr to viděl, takže nevím, jestli nám oběma zapracovala dětská fantazie (?). Když se přicházelo do obýváku, čekal nás obrovský a nádherný ozdobený stromek. Každý rok máme živí, ano, vím, že to není dobře, ale na tohle mě naučili rodiče. Stromeček nádherně provoněl celý dům a jako malá sem nechápala, jak ho Ježíšek dokázal protáhnout dveřmi, když je tak obrovský :D!
Potom následovalo překvapení, když jsme se rozeběhli do svých pokojů. Oba pokoje byly zamčené, takže nám mamka řekla, že tam Ježíšek asi něco připravuje na večer. Podle mě to byla také finta, abychom neseděli doma u počítače a koukali místo toho na pohádky. Mě osobně nemusela přemlouvat, na pohádky ráda koukám doteď.
Kolem čtvrté hodiny jsem šla mamce vždy pomoci s večeří.
Někteří dodržují celý den hladovku, aby viděli zlaté prasátko, to však nejsme doma absolutně schopni dodržet :D.
Kolem sedmé hodiny večeříme - co máme k večeři rozeberu trochu níže :). Táta každý rok zavíral dveře do kuchyně, prý abychom Ježíška nevyplašili, až bude rozdávat dárky v obýváku. U nás se také nesmá od Štědrovečerní večeře vstávat od stolu, takže jít na záchod nepřipadá vůbec v úvahu. Opět popíšu níže.
Po večeři se táta vždy sebral s tím, že se jde podívat, jestli Ježíšek už nepřišel a jestli nepotřebuje pomoct. Naivně sem tomu vždy věřila. Rodiče vždy schovávají dárky na půdě, takže táta musí běhat z patra do patra, ale nikdy mi nepřišlo divné, proč je tak udýchaný :D. Máme doma prosklené dveře, takže jsem si myslela, že stín, co se míhá za dveřmi je Ježíšek a hrozně jsem se bála, že ho vyplaším. Vlastně jsem se celkově bála, že Ježíška potkám a hrozně se leknu. A abych řekla pravdu, rodiče byli natolik realističtí, když jsem byla malá, že mám takový divný pocit doteď :D.
Potom táta zazvonil zvonečkem - opět jsem si myslela, že je to Ježíšek, takže jsem prvních pět minut odmítala do pokoje jít, abych Ježíška nevyplašila. Nakonec jsme do obýváku šli a pod stromečkem bylo spoustu dárečků. Následovalo rozbalování a projevy radosti. Potom jsme se podívali na pohádky a šlo se spát, nebo se podívat na půlnoční do kostela.
25. prosinec - Boží hod vánoční aneb "válecí den"
Pro nás je tento super tím, že celý den nevylézá naše rodina z pyžam a koukáme celý den na pohádky. Jíme to, co bylo 24.12. na večeři, jelikož toho děláme vždycky hrozně moc, ačkoliv jsme u stolu jenom čtyři. Já se samozřejmě taky kochám dárky, které jsem dostala a pořád nutím rodiče, aby projevovali radost :D. Jsem hrozná :D!
Potom další dny probíhají tak, že chodí návštěvy a opět - koukáme na pohádky :D.

Tradice u nás doma
Už od malička jsem vedená k tomu, že není žádný Santa Claus, ale pouze náš Ježíšek. Jako malá jsem si Ježíška představovala všelijak, většinou však jako malého chlapce v košilce a se zlatými vlasy a další rok zase jako dospělého anděla, různilo se to. V tom vlastně shledávám celé kouzlo Ježíška - nikdo pořádně neví, jak si ho představit a musí zapracovat fantazie♥.
Když jsem byla malá, dostávali jsme od mamky adventní kalendáře, většinou od pana Lady s jeho obrázky a nebo s andělíčky a betlémem. Bohužel, v téhle době takové kalendáře seženete podle mě dost těžko. Pouze se Santou nebo s jinými motivy, co nemají s Vánoci vůbec nic společného a to je podle mě hrozná škoda.
Každý rok máme také samozřejmě adventní věnec a každou neděli zapalujeme jednu svíčku. Na Štědrý den u nás svítí celý :).

Pečení cukroví
Jsem ráda, že mamka každý rok cukroví peče a já se učím. Miluju hlavně zdobení perníčků, to si každý rok naprosto užívám :).

Vánočka
Další věc, kterou doma děláme většinou večer 23.12. Mamka se pokaždé vzteká, že se jí vánočka "rozjíždí" do stran a já se zase vztekám, že tam jsou rozinky :D.

Krájení jablka
Jedna z tradic, kterou nedodržujeme a vlastně nám ji mamka zakázala. Oddůvodnila to tím, že sice ví, že když se krájí na správné straně, je v jablku hvězdička, ale že má stejně špatný pocit, kdyby se v jablku objevil křížek. Mamka je totiž trochu pověrčivá, což respektuji.

Ozdoby na oknech
Každý rok dáváme na okno do květináčů zapíchané větvičky. Hodně lidí zdobí větvičky ještě ořechy, ale to je další věc, kterou nám mamka zakázala. Naše rodina má celkově některé zvláštní zkušenosti a toto je jedna z nich. Když jsem byla malá, ořechy jsme dříve na okno dávali. Jednoho dne přiletěl na okno holub a začal klovat do ořechů a do okna. Nedlouho potom někdo z rodiny zemřel. Když se to opakovalo po druhé, mamka toto zakázala kvůli divnému pocitu. Alespoň myslím, že to tak je, byla jsem malá, takže to vidím možná trošku jinak.

VEČEŘE NA ŠTĚDRÝ VEČER
Jak už jsem psala, celý den až do večeře celkem normálně jíme, zlaté prasátko tedy asi nikdy neuvidím :D.

• Peníze pod talíře
- Ano, každý rok dáváme pod talíř každému peníze. To proto, aby další rok bylo dostatek peněz. Dříve, když jsme ještě mívali na večeři kapra, se dávala i šupina, ale to jsme již vypustili.

• Krabička od sirek
Tuhle tradici už nedodržujeme a vlastně ani nevím, jestli mezi tradice patří. Když se jedla polévka, tak když jí bylo hodně, dávala se krabička od sirek pod talíř tak, aby se na nás polévka nevylila a když jí bylo potom málo, dávala se zase naopak, aby se polévka dobře nabírala.

•Vstávání od stolu
U nás toto nepřipadá v úvahu. Podle mě je to ale jedna z tradic, kterou nemám ráda, jelikož jsem po mamce taky docela pověrčivá. Říká se, že když někdo vstane od štědrovečerní večeře, zemře. Proto tuhle tradici vážně nesnáším.

1. Knedlíčková polévka
Byla jsem překvapená, kolik druhů polévek lidi na Vánoce dělají. Donedávna jsem myslela, že by se měla dělat pouze knedlíčková (tedy vývar s nudlemi a játrovými knedlíčky). Dozvěděla jsem se, že lidi dělají i čočkovou či rybí, u nás ale jiná rozhodně nebude :D.

2. Jahelná kaše
Jídlo, které máme jednou za rok a to v tento večer. Je to kaše, která je oslazená medem a jako malá sem ji nesnášela a nemám vlastně ráda doteď. Každý rok však mamka trvá, abychom si vzali každý alespoň lžičku. To proto, abychom byli zdraví. Kaše putuje kolem stolu od nejstaršího člena rodiny po nejmladšího.

3. Houbovník
Opět další věc, kterou hodně lidí nedělá, jak jsem se dozvěděla. Hubník nebo po našem Houbovník je neodmyslitelnou částí večeře. Mamka s bratrem s tím mají trochu problém, protože nemají rádi houby, já je však s tátou naprosto zbožňuju, takže alespoň kousek vždy sníme. Kdo by nevěděl, tak hubník je něco jako houbový koláč z housek, koření, mléka a hub. Jednoduché a vynikající :).

4. Řízek se salátem nebo klobása
Nejoblíbenější chod štědrovečerní večeře u nás doma :D. Já se přiznám, že řízky moc nemusím, nevím, jak je to možné. Poslední tři roky ale děláme řízky nakládaně a stehenní, což je naprosto vynikající. Maso se den před večeří naloží do řeckého jogurtu s česnekem, maso nádherně zkřehne♥.
Mimo řízku mamka dělá i malé stočené klobásky, které moc nemusím, ale občas ochutnám. Bramborový salát dělá většinou táta den předem, jelikož je na to expert :D. Obsahuje brambory, vajíčko, salám, okurku a majonézu. Hodně lidí dává do salátu i nějaký zeleninový nálev, mně by to ale asi nechutnalo :/.

- K večeři si pouštíme české koledy i po celou dobu rozdávání dárků.

31. prosinec - Silvestr
Tak ten už tolik neprožívám :). Když jsem ještě nikam nechodila a byla doma s rodiči, večer obsahoval chlebíčky, rychlé špunty a táta nakoupil nějaké věci na ohňostroj, nic zvláštního. Od té doby, co slavím Silvestra většinou s přáteli, se večer vždy nějakým způsobem pokazí a nakonec ho hodnotím jako "nanicvečer". Doufám, že se to spraví a letos bude Silvestr lepší.

Přiznám se, že doteď na mě Vánoce působí hrozně zvláštním dojmem. Jak jsem řekla - rodiče to dokázali udělat tak, že doteď neberu Ježíška na lehkou váhu :D. Doteď mám divný pocit, že se na Štědrý večer někde Ježíšek pohybuje, prostě zvláštní pocit strachu, radosti a těšení se. Nedokázu to vůbec vysvětlit. Každopádně nebýt rodičů, rozhodně takové krásné Vánoce nemáme. Nezbývá než poděkovat ♥ :).


Přeji Vám všem krásné Vánoce, bohatého Ježíška a hlavně se na Vánoce neomezujte v jídle - je to jednou za rok! :)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Clementine Clementine | Web | 23. prosince 2016 v 13:27 | Reagovat

tiež mame take štedrovečerne jedlo :P dieta nedieta ta večera bude plna jedla :3

2 Vivian. Vivian. | Web | 23. prosince 2016 v 18:49 | Reagovat

Tak to je super, že tak dodržujete tradice. U nás v rodině na to dost kašleme, nikdo už ty Vánoce tak neprožívá... asi proto ani já.

3 cincina cincina | Web | 23. prosince 2016 v 23:23 | Reagovat

Moc krásný článek:) Hlavně se mi líbí ty tradice, protože člověk si to alespoň porovná s ostatními:)
Válecí den máme stejný, to se také díváme na pohádky:)
Štědrý den se liší docela dost:D Ale tak každý ho tráví jinak že:)

4 Bella Bella | Web | 24. prosince 2016 v 10:01 | Reagovat

Tak koukám že živej stromek mají všichni kromě nás :D. No co už.. Jinak já mikuláše s čerty viděla snad jen když přišli do školky, domů k nám nikdy nechodili co si pamatuju. A fakt nevím proč všichni s vánocema tak stresují. Já se taky po dárkách koukám už v listopadu abych se pak nehonila, a všechno v pohodě... Ale je fakt že vánoce furd ještě dělá mamka, i když jí teď o dost víc pomáháme :)

5 Yasmine . Yasmine . | Web | 25. prosince 2016 v 12:39 | Reagovat

U vás chumelilo ? :O Závidim :( :D Tady je dneska 10°:D
Uuuuh , jahelnou kaši zbožňuju ♥

6 Bornfit Bornfit | Web | 25. prosince 2016 v 16:48 | Reagovat

Ahoj! Tiez som donedavna blogovala tu na blog.cz, len sa mi mij blog z nejakeho dovodu zrusil tak som si zalozila novy, ak by si mala zaujem spriatelit alebo aspon navstivit moj blog budem rada, pretoze ten tvoj je uzasny :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama