Panika a zase jenom panika + video

4. října 2016 v 5:28 | B.
drugs eye pain scream
Asi zvláštní psát v 5:15 ráno, že? Nojo, asi to někdy přijít muselo. Celý blog je zahlcen většinou pozitivních článků, ale dnes mám pocit, že jě něco špatně a já se musím vypsat, omluvte tedy trochu negativismu.
Neditvte se kvůli tomu videu s Babičkou. Je tu proto, že mám Babičku jako film strašně moc ráda, ale zároveň mám tuto hudbu spojenou s velkým smutkem.


Taky míváte někdy stavy, kdy se probudíte a je vám vážně na umření? Já tyhle stavy mívám málokdy, za to opravdu ve velké intenzitě. Dnešní ráno tím může být příkladem.

Vstávám na praxi ve 3:50, jelikož dojíždím dál a praxe začíná v 6:10. Nemám s tím problém, jsem celkem zvyklá spát málo. Tahle noc ale byla po dlouhé době jiná, opět propletená nočními můrami a buzením se. Kdo četl článek Na kávičku tak ví, že nočními můrami trpím opravdu hodně.

Dnes jsem se probudila přibližně 6krát, než odbila skoro čtvrtá hodina. Po každé jsem se probudila zpocená, ale přitom mi byla obrovská zima, nechyběly ani slzy. Tentokrát to bylo o tom, že jsem ztratila přítele, že mě přestal mít rád. Víte, v reálném životě jsem zažila 2krát podobný stav, jako ve snu, zkrátka typická krizová situace. U mě je ten problém, že krizové situace nesu hodně zle a někdy až skoro rok. Proto mě ten sen trochu skolil na kolena. Tenhle pocit už jsem totiž dlouho nezažila a teď se vrátil ve snu. Vím, někteří si řeknou, že je to pouze sen, ale se sny se vrací minulost a dokážou psychicky pěkně zavařit.

Došla jsem tedy se spolužačkou na autobusovou zastávku, pršelo. Hrozně se mi klepaly kolena a já v tu chvíli věděla, že nikam na praxi jet nemůžu. Nevím, co bych tam dnes dělala, není mi po psychice vůbec dobře. Zároveň nechci, aby něco rodiče věděli, že mi tahle je, tudíž jsem si vymyslela naprostou pitomost, proč jsem se nakonec vrátila domů. Je mi líto, že jim takhle lžu, hlavně to moc ani neumím, ale bůhví proč jim to prostě nechci říct.

No, asi bych měla napsat další článek do rubriky Na kávičku, kdo rád čte. Přemýšlím, zda-li o škole a jak může příštup školy člověka změnit a nebo na téma vztahy. Mám pocit, že to s tou psychikou velmi souvisí. Uvidím, jak budu mít čas.

Omlouvám se, asi sem tenhle článek úplně tolik nepatří, ale tak nějak jsem se musela vypsat ze svých pocitů. Co teď?... Jít spát? To by se asi rovnalo dalším nočním můram, nevím. Nechci zase po probuzení panikařit, že je něco špatně. Možná to také souvisí s tím, že máme nemocného starého pejska, co se ztrácí před očima a já se na to nemůžu dívat.

No, když už jsem to tu zaplavila touhle negací, tak u ní ještě chvíli zůstaneme. Přináším video od Momy Horňákové a její příběh o anorexii.

Prožíváte/prožívali jste někdy něco podobného?

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Jajinka Jajinka | Web | 4. října 2016 v 9:21 | Reagovat

Taky mívám noční můry. O tom, že mi zahne přítel, o tom, že mi zemře táta, o tom, že mi někdo týrá psa. Moc nevím proč, v reálu se těmito myšlenkami zabývám jen málo. Možná právě proto, mě dostihnou ve snu. Každopádně je dobře, že jsi poslechla vlastní pocity a zůstala doma. Je to lepší než se muset přetvařovat ve škole nebo v práci a člověka to tak rychleji přejde :)

2 Victoria Haze Victoria Haze | Web | 4. října 2016 v 12:46 | Reagovat

Téda. To zní jako krušná noc... třeba to fakt bude tím přechodem léta a podzimu.. :)
A u té Momy - až jsem se trochu divila, kolik jsme toho měly společného

3 wayforhapiness wayforhapiness | Web | 4. října 2016 v 16:24 | Reagovat

Noční můry naštěstí moc nemám, ale měla/mám problémy s nespavostí, prostě za boha neusnu. Náš pes měl cukrovku a nedávno umřel, hrůza. Dnešek se mi zase pro změnu motá hlava a je mi hrozná zima, nevím čím to je:( Snad to zvládneme.

4 viv-is-on-a-diet viv-is-on-a-diet | 4. října 2016 v 18:31 | Reagovat

U mě je to docela běžný stav, že špatně spím, budím se xkrát za noc a ráno vůbec nevím, jak ten den zvládnu (i když teda noční můry se mi až tak nezdají), v poslední době je to hodně špatné :-( Ale to je prostě špatná psychika.

Jestli se ti to stává málokdy, tak chápu, že tě to vyděsí. Snad už to bude zase lepší :-)

5 K. K. | Web | 4. října 2016 v 20:51 | Reagovat

S těmi sny to moc dobře znám. Já taky občas mívám takové noční můry a pak nad nimi x dní přemýšlím...
Takhle brzo vstávat by mě zabilo. :D Já vstávám každý den v 4:50 a to už někdy nedávám a celou cestu vlakem prospím, že moji spolucestovatelé na mě debilně čumí. :D

6 Bella.M Bella.M | Web | 4. října 2016 v 21:47 | Reagovat

Ja jsem nikdy netrpěla na noční můry a opravdu tě lituji. To je hrozné. Nevím jak bych spala ani si to nedokážu představit. Já jsem také lhala rodičům když se něco stalo a nemohla jsem jít do školy, takže nejsi sama. Toto jsem nikdy nevidela a kouknu se az budu doma ;) drzim palce ať ti je zítra lépe. :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama